Pokud EU sankcionuje reprezentanty barmské junty v bezprostřední souvislosti s jejich spoluúčastí na činnosti zločinného režimu, pak nedává smysl zástupce téže junty vpouštět, či dokonce zvát na diplomatická jednání na nejvyšší úrovni.
Hlavní příčinou tohoto pokryteckého přístupu evropské diplomacie se v aktuální chvíli zdá být snaha EU udržet si partnerství se silnými hráči Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), přičemž jsou to právě nejvýznamnější ekonomiky regionu (Thajsko, Singapur, Vietnam), kdo se snaží barmskou juntu do jednání zapojovat.
Zatímco snahu EU mít funkční vztahy s lídry ASEANu považovat za legitimní lze, naopak legitimizaci reprezentantů režimu, který EU sama identifikovala jako poškozující lidská práva, považujeme za jednoznačný krok zpět. Vymezení se proti účasti zástupců brutální junty na podobných diplomatických jednáních je jediným logickým přístupem, který by postavení EU nejen nepoškodil, ale naopak by mohl stvrdit její pozici normativního lídra.
Z jakého důvodu EU nezapojuje do oficiálních jednání o regionu zástupce země legitimně zvolené v demokratickém procesu?
Důsledkem nenápadného mainstreamingu diktátorské agendy barmské junty je udržování nesmyslné představy, že bez teroristické armády není v Myanmaru s kým jednat o vládě a není možné zajistit klid v regionu.
Jsou to právě Evropané, kdo s kafkovskou absurditou resuscitují tento zmírající narativ. Činí tak, aniž by se pokoušeli hledat cestu pro navázání oficiálních vztahů s těmi, kdo byli zvoleni na základě principů, na nichž je evropská politika založena (tedy na ideji svobodných voleb delegujících zástupce voličů do demokratického parlamentu), nota bene s hráči, kteří budou v Myanmaru po selhání junty budovat nový stát na demokratických základech.
Vojenský režim toho mezitím aktivně zneužívá a svou vlastní erozi směňuje za politický kapitál u těch, jimž imaginace nestačí ani na to, aby akceptovali současnou politickou realitu: etnické, národní a nadnárodní demokratické proudy budou v Myanmaru udávat tón bez ohledu na to, zda nyní juntu Západ či Východ podpoří. Jsou to právě Evropané, kdo reagují na evidentní selhávání násilných prostředků uchopení moci tím, že začínají násilnou juntu opatrně legitimizovat.
Řekněme to ještě doslovněji: evropští lídři mají tak malou důvěru v princip demokratické integrity státu a v nedotknutelnost základních práv a svobod, že raději dávají prostor selhávající vládě vojenské junty v obavě z toho, že bez krutého totalizujícího principu není v Barmě možné vládnout.
Proti takovému principu přitom myanmarské národy a občanská společnost bojují už minimálně tři dekády. Evropa navenek hlásá podporu demokracie, začasté přitom pokrytecky podporuje vojenskou diktaturu.
Jaká konkrétní stanoviska představili zástupci junty o „teroristických útocích“ svých odpůrců a o „plánovaných volbách“ či „zajištění humanitární pomoci“ v Myanmaru?
Opětovné vyzdvihování již stokrát devalvovaného Pětibodového konsenzu států ASEAN o uklidnění situace v Myanmaru, k němuž na jednáních ASEAN-EU došlo, nemůže působit jinak, než jako čirý alibismus.
Asijskému Sdružení je ze strany mezinárodního společenství, s EU v čele, konstantně připisována pravomoc řešit myanmarskou krizi, a to přesto, že se ASEAN jejím řešením vůbec nezabývá. Pětibodový konsenzus zavazuje armádu k 1) okamžitému ukončení násilí, 2) k dialogu všech zúčastněných stran, 3) ke jmenování zvláštního pověřence ASEANu pro řešení situace, 4) k poskytnutí humanitární podpory od států ASEANu, 5) k zajištění návštěvy pověřence do Myanmaru za účelem jednání se zúčastněnými stranami v konfliktu.
Byť k naplnění bodů 3 a 5 formálně došlo, v realitě mise spektakulárně selhala. Není však pochyb o tom, že armáda atrocity jen dále stupňuje, že o dialogu všech zainteresovaných stran se nám může jen zdát a že ke komunikaci se zúčastněnými stranami dochází na mezinárodních fórech zásadně výběrově, netransparentně a za ostrakizace legitimní demokratické vlády. Víme také, že humanitární podpora je v rukou junty zneužívána k útlaku slabých a bezbranných.
Pokusil se během jednání některý ze zástupců EU tato falešná stanoviska zpochybnit?
Ostudnému faktu, že na oficiální úrovni okázale vystupují zástupci režimu, který sama EU sankcionuje a oprávněně identifikuje jako zločinný, konkuruje už jen to, že jednání o situaci v Barmě jsou pro Unii na chvostu relevance – jde totiž o bod č. 33 z celkového počtu 37 bodů jednání s ASEANem.
Nepříjemnému tématu probíhajícího krvavého převratu v Barmě není věnována adekvátní pozornosti, v horším případě se tato skutečnost ze strany evropské reprezentace přímo zamlčuje. O nesmyslnosti Konsenzu je proto třeba mluvit stejně často, jako se tato bezcenná parodie na mezinárodní ujednání vrací na přetřes coby údajný rámec řešení problému.
Z těchto důvodů se připojujeme k Otevřenému dopisu lídrům EU a ČR: Vylučte barmskou juntu z oficiálních jednání EU a ASEANu.
-oc-