Ve třetím dílu podcastu Pacifica rozebereme historický a současný politický kontext prezidentských voleb v Indonésii, profil nastupujícího prezidenta i vyhlídky na budoucnost, které tyto volby předznačily.
Byť politická situace v Indonésii není nejvýraznějším tématem v mezinárodním mediálním prostoru, měli bychom jí věnovat pozornost už jen vzhledem k tomu, že jde o čtvrtou nejlidnatější zemi světa a důležitého regionálního aktéra v geopolitickém kontextu jihovýchodní Asie. Právě proto jsme se rozhodli přiblížit současné dění v této často přehlížené zemi také českému publiku v nové epizodě našeho podcastu. Věříme, že vás její poslech obohatí a přiměje položit si otázku, proč se jako společnost o Indonésii nezajímáme více. (Markéta Svobodová, Integria)
Rok 2024 je volebním rokem jak v globálním, tak i v regionálním kontextu. V jihovýchodní Asii se kromě “dvojitých” taiwanských voleb, kterým se věnovala druhá epizoda našeho podcastu, v úvodu roku odehrály i další zásadní prezidentské a parlamentní volby. My se zaměříme právě na ty prezidentské, ve kterých Indonésané vybírali hlavu 4. nejlidnatější zemi světa.
Kdo je Prabowo Subianto, bývalý armádní generál, který se vzhledem ke své minulosti možná nečekaně stal vítězem voleb? Co jeho zvolení znamená pro budoucnost země, směřování její demokracie, její domácí politiku a postavení občanské společnosti? Jsou události spojené se Subiantovou minulostí stále přítomným tématem pro současnou indonéskou společnost?
Zvolený prezident Prabowo byl v sedmdesátých a osmdesátých letech členem elitní vojenské jednotky Kopassus, on sám se měl aktivně podílet na masakrech ve Východním Timoru, a jako aktuální ministr obrany čelil obvinění z autoritářského řešení snahy Západní Papuy o osamostatnění vůči Indonésii. Řada násilných zásahů, které eskalovaly v době COVIDu, proběhla na jeho rozkaz. (Natálie Wolfová)
A jaká témata hýbala volební kampaní, které trendy ji formovaly a jaká byla vůbec předvolební atmosféra v zemi?
Společně s Tomášem Petrů, indonesistou, vědeckým pracovníkem v Orientálním ústavu AV ČR a odborným asistentem na Ústavu asijských studií FF UK, a Natálií Wolfovou, absolventkou indonéských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci, probereme tyto a další klíčové otázky. Dotkneme se také toho, jakou roli má dnes Indonésie v kontextu světového politického dění, jaké jsou historicky formované trendy v její zahraniční politice a odpovíme na otázku, zda se tato situace změní po volbách.
Klíčovou postavou indonéské politiky se stále jeví právě odstupující prezident Joko Widodo, který vedl zemi posledních deset let. Kvůli němu je v indonéském kontextu často skloňovaným termínem nepotismus a fenomén budování politických dynastií. Tato dynamika nebyla cizí ani letošním prezidentským volbám. Indonésie nemá dlouhou demokratickou tradici a napříč svou minulostí byla neustále vystavována vládě autoritářských režimů. Tomáš Petrů mluví dokonce o regresi indonéské demokracie a tendenci ke sklouzávání k poloautoritářskému režimu.
Posledních několik let dochází v Indonésii ke stagnaci a regresi demokracie, není to rozhodně solidní liberální demokracie, ale spíše defektní demokracie; což je ale třeba Česko také.. Indonésie ale nemá dlouhou demokratickou tradici, byla neustále vystavovaná autoritářským režimům, a čistě demokratický režim je tu nóvum. “Měkké polo-autoritářství” vnímám už čtyři pět let a zvolení Prabowa Subianta prezidentem jen potvrzuje tento trend. (Tomáš Petrů)
Celá epizoda je k poslechu zde.
-ms-dm-
